Když dítě nepřichází aneb jak se chovat, když chceme otěhotnět

V dnešní době je cesta za dítětem často mnohem klikatější. A tak po půl roce snažení se z nás stávají ženy dychtivé po otěhotnění, ničíme tak sebe, partnera a leckdy i okolí. Své o tom ví i třicetiletá Tereza.

"Když jsme se rozhodli, že je správná doba na dítě, věřila jsem, že do čtvrt roku otěhotním a pak už si v klidu budu užívat rostoucího bříška. Když ale dítě nepřicházelo ani po 8 měsících snažení, změnila jsem se k nepoznání. Byla jsem nepříjemná na okolí, podrážděná a protivná sama sobě," vypráví.

Touha po dítěti jako posedlost

Touha po dítěti pak může přerůst v totální posedlost. "Měřila jsem si bazální teplotu, po sexu jsem držela co nejdéle nohy nahoře, pila odporné bylinkové čaje, zkoušela možné i nemožné k podpoře otěhotnění a samozřejmě nakupovala hromadu ovulačních i těhotenských testů. A to nemluvím o tom, že sex pro mě byl jen pouhou cestou za dítětem," dodává Tereza, které se díky tomu totálně rozložil vztah s přítelem.

Každou menstruaci, která přijde, pak žena samozřejmě silně prožívá, značně obrečí, má pocit, že její život nemá bez dítěte smysl. Podle lékařů lze ale o problémech s plodností hovořit až tehdy, pokud se po roce nechráněných a pravidelných styků opravdu nepodaří dítě zplodit. Po 12-ti cyklech je tedy na místě, aby žena navštívila svého gynekologa a poradila se s ním, co dál.

Mužská neplodnost

Problémy s otěhotněním nemají ale zdaleka jen ženy, ale čím dál častěji se v souvislosti s neplodností mluví o mužích. Ač mají muži pověst drsného pána tvorstva, mohou tuto skutečnost nést daleko hůř, než ženy.

"Když mi bylo v centru asistované reprodukce sděleno, že jsem naprosto zdravá, ale manžel má nulové hodnoty zdravých pohyblivých spermií, nepředstavila jsem si, že to muže tak neuvěřitelně sebere. Byl najednou jak hromádka neštěstí, několik dní nepromluvil ani slovo a dokonce přemýšlel o rozvodu. Chtěl, abych si našla někoho, s kým budu mít děti," vzpomíná na krušné chvíle Marcela, která na rozvod rozhodně nechtěla přistoupit.

Možná před několika lety by tento problém byl neřešitelný, dnes už je ale medicína jinde a i muži s velmi špatným výsledkem spermiogramu, nakonec drží v náručí své vymodlené dítě. Díky novým a moderním metodám lze vybrat opravdu tu nejlepší spermii a zavést ji přímo do vajíčka. Výrazně se tak zvyšuje šance na to, že to vyjde. Třeba ne úplně na poprvé, někdy je úspěšný druhý pokus a leckdy, až ten pátý.

Jsme schopné ale takový nápor na psychiku zvládnout?

Může tato zkušenost manželství otužit, vylepšit, nebo ho nabourá a poznamená na celý život? Páry, které podstupují umělé oplodnění, do něj vkládají veškerou naději. A když se konečně podaří, přichází další stres, zda těhotenství vydrží. Není ale výjimkou, že náhle po narození dítěte "ze zkumavky", žena zjistí, že je opět těhotná a to přirozenou cestou.

Psychika je komplikovaná

Psychika je mocnou čarodějkou a tak na to myslete, hned na začátku snažení se o dítě. Schovejte teploměry a všechny ty ovulační papírky a vyndejte je, až v době, kdy budou opravdu třeba.

Zapomeňte na stojky v posteli, lubrikační gely a další pomůcky slibující rychlé otěhotnění. Nevolejte manželovi stokrát do práce, abyste mu připomněla, že dnes je den D a ovulujete.

Milujte se s partnerem, kdykoliv a kdekoliv budete chtít a zapomeňte na to, že právě "děláte na dítěti"! A když přece jen dítě po roce nepřijde? Naděje umírá poslední...

Co na tom, jestli vám dítě donese čáp, nebo vám k němu pomůže lékař? Milovat ho budete přece tak i tak…