Tamara Iskrytskaya: Vzdělávání je způsob myšlení, života a neustálá práce nad sebou

Založila mimo jiné i vzdělávací společnost Iskra Ltd. „Odjela jsem z domova, abych si změnila život a mohla uplatnit svůj potenciál. V Česku mohu více dokázat a rozvíjet tvůrčí záměry,“ říká s úctou sympatická dáma s roztomilým východním přízvukem.

Překvapuje mě, že jste si zvolila Českou republiku za ideální místo k pracovnímu prostředí. Proč jste se rozhodla právě pro Moravu?

Bělorusko mám ráda, ale je to omezenější země z hlediska vývoje člověka. Já jsem se chtěla seberealizovat a najít obor a možnosti, které mě budou bavit. Do Ostravy jsem zavítala studovat ekonomii, i když už jsem jednu univerzitu měla za sebou. Česko tehdy vstoupilo do EU a rozjížděly se nové projekty v mnoha oborech. Dalším stimulem byla podobná slovanská kultura. Také mi vyhovovalo podnebí jako v Bělorusku, protože klimatické podmínky nás psychicky hodně ovlivňují. Poslední motivací byl jazyk, kdy jsem se domnívala, že je dost podobný ruštině a nebudu mít problémy se rychle učit. To jsem se mýlila!

Jakou práci jste už vyzkoušela?

Od prvního dne v Česku jsem uvažovala o svých záměrech a možnostech vývoje a uplatnění se v cizině. Dobrá kamarádka mě doporučila do firmy, kde jsem překládala a tlumočila do ruštiny. Pak jsem si otevřela cestovní agenturu a studovala možnosti úspěchu na trhu. Naučila jsem se podnikatelsky přemýšlet a musela jsem prostudovat hodně zákonů a norem. Projekt nebyl úspěšný, ale mě to neodradilo a šla jsem dál. V roce 2007 přišel boom řemeslných profesí a nedostatek pracovníků v mnoha oborech. Stále se věnuji vzdělávání, bez kterého se dnes nikdo neobejde.

Co byste doporučila ženám, které se bojí rozvíjet své myšlenky a záměry?

Není to tak jednoduché, protože jedinec musí zdědit náturu na to, aby dělal něco víc než jen standard. Je to veliká práce nad sebou sama, obnáší to i právní záležitosti a nebát se zeptat, když něco nevím. Nejsou překážky ani problémy a každá věc se musí brát jako výzva, která vás posiluje a vede dál. Nenarodíme se s tím, znamená to touhu dělat něco víc. Tím chci říci, že píle, vůle a opakování činnosti vedou k úspěchu. Plakat dlouho nepomůže, a pokud se lidé chtějí změnit, tak se vždy najde člověk nebo agentura, která pomůže ukázat správný směr a nabídne pomocnou ruku. Žijeme v zemi, kde úřady zdarma nabízejí rekvalifikační kurzy a dobře funguje i vzdělávání dospělých. Českou republiku za to miluji.

Jaké lidi obdivujete?

Vzhlížím k lidem, kteří vlastní velké společnosti a žijí svou prací. Jejich život je veřejný a denně riskují, aby si firmu zachovali i na úkor svého zdraví a práce je pro ně společenská zodpovědnost. Mají silné zázemí a vyrovnaný osobní vztah, protože život musí být harmonický a pak má člověk sílu a energii budovat něco víc. Odejít od rodiny není řešením, je nutné se nad sebou zamyslet, vyhodnotit danou situaci a pak napravit. Nelze přehazovat vinu na druhého člověka, i když je to jednodušší. Rodina je nejdůležitější základ pro podnikání.

A když už mluvíme o rodině, dá se udržet dobrý vztah na dálku?

Čím jsem teritoriálně vzdálenější svým rodičům, tím více si uvědomuji hodnoty a priority svazku. Jsem jim vděčná, a jak stárnou, tak já cítím zodpovědnost a morální podporu je navštěvovat často a pravidelně. Do Běloruska jezdím každé tři měsíce a věřte tomu, že nic jim neudělá větší radost než vidět svou dospělou dcerku, která s nimi sedí a tráví čas.