Zakažte si výčitky dětem za vysvědčení aneb jak motivovat a vychovávat

Není nic neobvyklého, když pár dní před vysvědčením slýcháme děsivé zprávy z médií o tom, že dítě uteklo kvůli špatným známkám a strachu z reakce rodičů z domova, nebo se dokonce pokusilo či dokonalo sebevraždu. V tu chvíli by se v rodičích, kteří reagují na špatné výsledky agresivně, krve nedořezalo. Udělali by cokoliv, aby vrátili čas.

Pohlavky a výprask rozhodně nepatří do moderního způsobu výchovy. Křik, ponižování, zesměšňování inteligence a další hlučné slovní výlevy mohou dětem způsobit opravdu ,,nezapomenutelný zážitek“. Napočítejte do desíti, a pokud to nebude lepší, počítejte klidně dál. Teprve, až budete v klidu, můžete si s dítětem promluvit o tom, kde se stala chyba.

Zakázané výčitky

Při rozhovoru bychom si ale měli dát pozor na některé věty, které dítě totálně znemožní a bude si je pamatovat ještě hodně dlouho.  Zde je TOP pět vět, které bychom si měli zakázat!

1. ,,Ty budeš tak akorát uklízečkou, nic jiného z Tebe nebude!“
2. ,,Škoda té trojky, mohl si mít hezké vysvědčení!“
3. ,,Jestli propadneš, tak si mě nepřej!“
4. ,,Koukni na bráchu, ten má dobré vysvědčení!“
5. Jestli přineseš čtyřku, tak se domů nevracej!

Všechny tyto věty mají mnoho společného. Své dítě, které tolik milujeme, dokážeme kvůli známkám ve škole ponižovat, shazovat jeho schopnosti a předpovídat mu budoucnost u lopaty.

Pololetní vysvědčení je vizitkou práce za celý půl rok a tak by pro nás známky, které se na vysvědčení objeví, neměly být zase až tak velkou neznámou. Jestli nás hodnocení zaskočí, pak je chyba i na naší straně, jako rodiče bychom se měli o prospěch zajímat průběžně a ne jen rozdávat facky, když je po všem.

Chvalte své děti

Odpočinek od povinností a pochvalu si ale zaslouží i méně úspěšný školák. I minimální úspěch je třeba vyzdvihnout a dítě povzbudit do další práce. Lajdáctví ale neschvalujte a dejte to dítěti citlivě, ale nekompromisně najevo! Nepřetřásejte ale neúspěchy svého potomka před všemi známými, kamarády a příbuznými. Tím se rozhodně dítěte prospěch nezlepší a navíc nabouráte důvěru mezi vámi.

Stanovme si tedy cíle pro další půl rok! Nabídněme svým dětem pomocnou ruku, podporujme je a zajímejme se o to, co se právě učí, co prožívají, z čeho mají strach. Možná bude cesta za dobrým prospěchem trnitá a těžká, ale dítě bude vědět, že i přesto, že nemá samé jedničky, záleží nám na něm a máme ho rádi!