Novoroční předsevzetí: Být lepší matkou!

7. leden 2015 Stanislava Štěpánová komentáře (0)

Většina z nás si s novoročním přípitkem dává různá předsevzetí. Nový rok slibuje lepší začátek a tak doufáme, že díky tomu přestaneme kouřit, konečně zhubneme do plavek, začneme víc šetřit nebo méně pracovat. Předsevzetí ale často porušíme dřív, než se dostaví první výsledky. Ale proč si pro letošní rok nevytyčit nějaký netradiční cíl? Mé novoroční předsevzetí zní: Být lepší matkou!

Zdroj: pixabay.com

Vždy, když se snažím být pro děti tou nejlepší matkou, mám pocit, že všechny moje výchovné pokusy jsou k ničemu. Najednou se cítím jako ta nejhorší z nejhorších.

A pak už jen zbývá setkat se tváří v tvář se "supermatkou", která vše zvládá, umí, vypadá perfektně, její děti jsou nejchytřejší a nejskvělejší a mám zaděláno na pořádný mindrák.

Supermatka

Na ženy jsou v dnešní době kladeny obrovské nároky. Měly by mít doma stále uklizeno, navařeno, nažehleno, vypráno, vychované krásné děti jako z reklamy na dětskou čokoládu a přitom být nádherné a udržované, vždy připravené potěšit svého muže a vytvářet teplo domova. Ale co když tohle všechno neumíme, nezvládáme? V tu chvíli v nás okolí vyvolává pocit, že nejsme dobré matky a manželky.

To, že se celý den budeme starat o to, aby žádný bacil a drobek neměl v našem bytě životnost více jak dvě minuty, z nás ale dobré matky neudělá.

Není to spíš o tom, že zahodíme mop, prachovku a zahrajeme si s dítětem Člověče, nezlob se? Opustíme plný dřez nádobí, vypneme vysavač a přečteme dítěti pohádku? Přestaneme si brát práci domů, ale raději vyrazíme s dětmi na výlet?

Dejme dětem volnost

Chytré knihy a časopisy pro matky říkají, že je třeba se dítěti věnovat a dávat mu svůj čas. Své děti vodíme do školy, že školy, na kroužky, nedovolíme, aby si dítě rozbilo koleno, každému prvňáčkovi cinká v kapse mobilní telefon, aby byl k dostižení vždy a všude. Dělá z nás ale tato sledovačka lepší rodiče?

Pokusme se dát svým dětem důvěru, prostor, naučit je jednat sami za sebe, učit je zodpovědnosti. Dávat volnost totiž znamená milovat.

A tak si budu přát, abych v novém roce své děti uměla pohladit, říct jim, jak moc mi na nich záleží, pochválit je i spravedlivě potrestat. Zakřičet, když to bude nutné a omluvit se, když to přeženu. Chci chápat jejich hravost a spontánnost a povznést se nad roztrženou bundou, i nad gumáky plné bláta a vody, nad rozbitým hrnkem a čtyřkou z matematiky.

Když o tom tak přemýšlím, nejsem zase tak špatná matka… ale zkusím být lepší. Zkuste to pro své děti udělat také.