Nechte své dítě volně dýchat! aneb hyperprotektivní, přemrštěné či úporné rodičovství
15. duben 2015 Stanislava Štěpánová komentáře (0)Také jste si všimli, jak některým dětem rodiče organizují každou minutu jejich života? Všechen čas je v režii rodiče, a tak ho dítě leckdy tráví ne úplně podle svých představ. Vím, poslouchat cizí rozhovory se nemá, ale to se nedalo přeslechnout - dvě školačky se v mé přítomnosti bavily o tom, kdy se sejdou a konečně půjdou na kolečkové brusle.
Přes nabitý program obou dívek, ale nebylo možné se dostat. Keramika, zpěv, kytara či klavír a flétna, tanec a pohybové hry, divadelní kroužek a aerobik nebo tenis. Každý den po škole je čeká několik kroužků, tréninků, soutěží nebo vystoupení. A tak si tak říkám, opravdu jsou tyto děti šťastné? Opravdu je těší všechno to, co dělají? Nebo si jen jejich rodiče něco dokazují?
Přemrštěné rodičovství!
Stále častěji se zvýrazňuje jeden z fenoménů dnešní doby: hyperprotektivní, přemrštěné či úporné rodičovství. Psycholožka Pavla Koucká k tomu říká. "V anglickému mluvících zemí se někdy používá pojem „helicopter parent“ – rodič helikoptéra, který stále krouží nad dítětem, připraven organizovat, radit, pomáhat.“
A jak se takový rodič projevuje? Jak poznáme tu pravou maminku "helikoptéru"? "Vozí děti do školy a ze školy, z kroužku na kroužek, na návštěvu, na trénink, rodič jim organizuje čas, a úspěch dětí se pomalu stává jejich vlastním," vysvětluje Koucká.
"Na děti jsou kladeny velké nároky, velké tlaky. Mámy si přitom většinou neuvědomují, že děti připravují o část jejich osobnosti a dětství. Stále více dnešním dětem chybí volný pohyb venku, dětská parta, neorganizovaná hra,“ konstatuje.
Důvěřujme svým dětem!
Jste typickým rodičem, který nad svým dítětem krouží a nenechá ho, aby si občas rozbilo koleno? Zkusme se na chvíli zastavit a zhodnotit, co by děti zvládly samy a bez jaké pomoci se neobejdou.
Možná nakonec zjistíme, že jen díky tomu, že svému dítěti nedáváme volnost, stává se z něj ustrašený a nesamostatný jedinec, který ví, že maminka mu vždy vše zařídí. Opravdu takto chceme vychovávat své děti?
A tak svému potomkovi více důvěřujme, naučme ho jednat samo za sebe a neumetat mu cestičku životem. I přes strach a obavy pusťme své dítě bez našeho doprovodu do školy, přenechejme mu nějaké povinnosti, milujme ho, i když nám po 7 letech hry na klavír hodí noty na hlavu, protože zjistí, že celou tu dobu hraje jen kvůli našim nesplněným snům! Žije přece svůj život a ne ten náš, tak na to nezapomínejme!
SOUVISEJÍCÍ: Těžký život samoživitelky aneb jak dítěti nevzít dětství
Když maminkovská starost přeroste přes hlavu. Tipy a rady, jak se vrátit do pohody
[Nahoru ↑]
Přidat komentář
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.
Komentáře
Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!