Ženám na dietě bez přísunu minerálů a vitaminů může začít špatně fungovat imunita, říká lékařka Karola Haasová

4. leden 2016  Tereza Hnízdová  komentáře (0)

„Přípravky z hlívy a echinacey lze jen doporučit, ale nejsou samospasitelné. Základní podpora a obnova imunity by měla spočívat ve vyvážené stravě, dostatečné regeneraci a přirozeném otužování,“ říká v rozhovoru pro evien.cz MUDr. Karola Haasová, imunoložka a vedoucí oddělení vakcín ze Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem.

Karola Haasová, Foto: archiv K. HaasovéKarola Haasová, Foto: archiv K. Haasové

Hlíva ústřičná nebo echinacea jsou často doporučovanými doplňky stravy, které nám mají pomáhat posílit imunitu. Opravdu nám pomohou? Není to jen marketingový tah?

Hlíva ústřičná je jedlá houba, která má i mnoho léčivých účinků. Kromě stimulace imunitního systému působí na metabolismus tuků a díky vysokému obsahu polysacharidu D-glukanu zachycuje i volné radikály, má tedy antioxidační účinky, které zabraňují vzniku rakoviny. Třapatka nachová (Echinacea purpurea) je tradiční léčivou bylinou severoamerických indiánů a též dokáže podpořit obranyschopnost organismu proti infekcím. Přípravky z hlívy a z třapatky lze tedy jen doporučit, ale nejsou samospasitelné. Neznamená to, že když budete brát vitaminy, hlívu nebo echinaceu, tak nedostanete infekt.

Základní podpora a obnova imunity by měla spočívat ve vyvážené stravě, dostatečné regeneraci a přirozeném otužování. Záleží také na tom, jestli máte jiné choroby, které poškozují imunitní systém (například cukrovku, alergie), zda jste v dobré kondici jak psychické, tak fyzické. Jestli nejste například očkováni proti chřipce a v období chřipkové epidemie se nacházíte v prostředí, kde se můžete nakazit.

Celkově se dá říci, že tyto přípravky vám mohou pomoci k tomu, že infekt prožijete lépe. Nebude to trvat tak dlouho nebo nebudete muset brát antibiotika, ale zcela vás to před infekcemi neochrání.

Takže když má někdo sníženou imunitu, tak mu ji tyto přípravky nezvýší?

Nezvýší. Imunitní systém každého jedince je nastaven geneticky. Snížená imunita může být vrozená, či získaná (tedy nastupuje během života v důsledku dalších onemocnění – např. díky již výše uvedené cukrovce, dále imunitu ovlivní kardiovaskulární onemocnění, onemocnění plic, střev. Dále se snížená imunita objeví v důsledku „vyčerpání“ imunity díky nezdravému způsobu života – např. obezita, kouření, pití alkoholu) Každý systém, tedy i imunitní, se dá dobrou údržbou a tréninkem posilovat a zlepšovat, ale i to má své mantinely, přes které se vlivem genetického založení nedostaneme. V tom případě radíme pacientům, aby pestře a přiměřeně jedli, měli dostatek spánku a pohybu na sluníčku, nepodceňovali pitný režim, otužovali se a vyhýbali se toxickým látkám (cigarety, alkohol).  Doporučujeme přípravky s minerály - zinkem, hořčíkem, vápníkem, vitaminem C a ostatní vitaminy. V případě např. opakovaných infektů horních cest dýchacích, kterým jsme zejména na severu Čech, díky poškozenému životnímu prostředí vystaveni, můžeme doporučit imunomodulaci bakteriálními vakcínami, které provokují imunitní systém k vyššímu výkonu.

Jak může imunitu ovlivnit dieta? Ženy, které začnou s hubnutím, mohou mít taky problémy s imunitou?

To záleží na tom, jakou dietu budou držet. Můžou držet dietu, ale musí mít v jídle dostatečný přísun vitaminů a minerálů (vápník, zinek a hořčík, které jsou nutné pro dobré fungování imunitního systému). To je strašně důležité. Takže ano, pokud je někdo na jednostranné dietě, tak jeho imunita nemusí pracovat tak, jak by měla.

A alergie je také způsobená sníženou imunitou?

Alergie je způsobená špatným nastavením imunitního systému už od narození. Imunitní systém u alergických lidí například nerozezná, že pyl trávy není nepřítel. Měl by ho brát jako normální součást života a neměl by si ho všímat. Ale u alergiků se imunitní systém najednou rozhodne, že pyl je nebezpečný a začne proti němu bojovat úplně stejně, jako kdyby bojoval proti mikrobům či virům. To je genetická záležitost, ta je vrozená.

Alergií se mohou lidé během života zbavit nebo s tím musí žít a mohou je jen stimulovat léky?

Zbavit se jich nemohou, geny spravit nelze.  Ale když se o svoje alergické onemocnění staráte a vezmete ho jako součást života, tak vás nijak neomezuje.

To znamená, když je někdo alergický na pyly stromů a ví, že se bude na jaře dusit, projde-li pod rozkvetlou lípou, tak nesmí zameškat období, než začnou stromy kvést. S předstihem by měl zajít za svým alergologem a vybavit se léky, které omezí klinické příznaky alergie – tedy astma, slzení očí, rýmu… tyto léky ale pouze snižují projevy alergie.

Jediná léčba příčiny alergie je alergenová  imunoterapie (chcete-li hyposenzibilizace).  Ta se může využít u pacientů, kteří mají jeden nebo dva typy alergie ( například alergii na pyl stromů, či pyly tráv). Terapie spočívá v letitém podávání příslušeného alergenu. Nutíte tak imunitní systém , aby si na alergen „zvykl“ a potupně ho bral jako běžnou součást okolního světa a přestal na něj reagovat.  Léčba je časově náročná – trvá maximálně 5 let, ale je to jediná možnost, jak léčit alergii.

Mohli bychom si imunitu nějak představit?

Imunitní systém je vysoce organizované a účinné vojsko. Jeho hlavními úkoly je zajištění obrany – tedy rozpoznání vnější škodliviny a její likvidace , autotolerance- tedy rozpoznání vlastní tkáně a udržení tolerance vůči nim a imunitní dohled- ničení vnitřních škodlivin, odstranění starých, poškozených a zhoubných buněk.

Imunitní reakce jsou zajišťovány mnoha různými druhy buněk a molekul a jejich vzájemnou spoluprací. Buňky imunitního systému spolu s pojivovými buňkami tvoří lymfatickou tkáň a lymfatické orgány. Základem vojska našeho imunitního systému jsou bílé krvinky, neporušená kůže a sliznice. Prvními bojovníky v zákopech jsou fagocyty, které při kontaktu s nepřítelem (např. mikrobem, který vnikne porušenou kůží např. s třískou) se snaží nepřítele obklopit a požrat. Ve svém nitru mají něco jako chemickou továrnu, která vyrábí např. peroxid vodíku, kterým mikroba usmrtí. Při boji často tyto krvinky umírají a tvoří hnis, který známe u zanícených ran.

Fagocyty pak vystaví na svém povrchu znaky, které charakterizují daného vetřelce a dávají tak signál generálům (dalším typům bílých krvinek, tzv. lymfocytům), aby dali rozkaz, jaké střelivo (protilátky) se mají připravit, aby se infekce zvládla. Buňky imunitního systému si též typ obrany proti určitému nepříteli pamatují a po opakovaném setkání s nepřítelem ihned zareagují a zabrání vzniku infekce. Tato schopnost imunity je základem očkování. Při očkování do těla vpravíme např. část těla mrtvého nepřítele, vyvoláme imunitní reakci, vznikne imunologická paměť. Při opakovaném setkání s původcem nemoci (např. s virem dětské obrny) paměťové buňky ihned rozjedou účinnou obranu a k onemocnění nedojde.

A když je imunita oslabená?

Mikrobi a viry jsou chytří.  Například chřipka (vysoce nakažlivé virové onemocnění) může vyvolat, díky své schopnosti menších a větších genetických změn, epidemie i pandemie. Virus chřipky je takový převlékač kabátů – jeden rok má kabát žlutý, náš imunitní systém si vytvoří obranu proti žlutokabátníkům, za rok přijde chřipka v kabátu modrém, náš imunitní systém selhává. Proto se musí očkovat proti chřipce každý rok, neboť vir si každoročně připraví nějakou jinou škrabošku, abychom ho nemohli rozpoznat a on nás mohl napadnout a vyvolat onemocnění. U oslabených jedinců ale imunitní systém ani po očkování nemusí vytvořit natolik účinnou obranu, aby infekt nevznikl.  Nesmíme tedy nezřízeným způsobem života dát infekčním agens příležitost nás napadnout.

Má potom očkování proti chřipce cenu, když se její viry stejně každý rok mění?

Samozřejmě. Chřipka je velmi podceňovaná. Chřipka postihuje všechny věkové skupiny a u oslabených jedinců může vyvolat smrtící onemocnění. Každoročně onemocní na světě miliony lidí, což je znát nejen na zdravotním stavu populace, ale i poklesem výkonu hospodářství. Očkovat proto chřipce jednoznačně doporučuji – chráníte tím nejen sebe, ale i své okolí. Očkovat se dejte včas (nejlépe na podzim), přijďte  v dobré kondici a tři dny po očkování si naordinujte klidový režim. Naše tělo si po očkování  totiž  vyrábí  protilátky a zbraně proti chřipce, mohou se přechodně objevit zvýšené teploty, slabost.

Autor Tereza Hnízdová

Autor: Tereza Hnízdová

Studuje regionální rozvoj na Fakultě sociálně ekonomické UJEP v Ústí nad Labem. Specializuje se na rozhovory Salon Evien. Věnuje se sociálním, kulturním a společenským tématům.


[Nahoru ↑]

Přidejte se k nám na Facebooku!

Hodnocení

Hodnocení: 5 hvězdiček / Hodnoceno: 1x


Přidat komentář (0)

Reklama

Přidat komentář

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Komentáře

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Magazín evien.cz


Časopis je součástí webů portfolia společnosti MediaShow Group s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.

Chcete být v obraze? Sledujte nás!


Zprávy v RSS
evien.cz na Seznam.cz
evien.cz na Facebooku


Redakce evien.cz

Posílejte nám Vaše tipy, postřehy a fotografie. Rádi je zveřejníme!