Agresivita u malých dětí. Co s tím?

7. září 2015  Martina Richterová  komentáře (0)

Agresivita u malých dětí je zcela běžným jevem, přesto z toho rodiče šílí a mají strach, aby to dítěti nezůstalo. Dítě se snaží vyjádřit své pocity a přání, nedokáže se ještě ovládat. Tím, že se snažíme agresi u dětí potlačit, ji ještě zhoršujeme. Dítě se pak cítí naštvané, ublížené a dotčené. Přitom agresí vyjadřuje své pocity a přání, někdy se jen snaží přilákat naši pozornost. Jak se vůči dětské agresi zachovat?

Zdroj: pixabay.comZdroj: pixabay.com

Také s hrůzou sledujete, jak se z vašeho malého andílka stává vztekloun, který si neustále prosazuje svou? „Agrese vzniká v situaci, kdy nám něco brání dosáhnout cíle či uspokojení potřeby,“ vysvětluje psycholožka Eliška Bachová. „Agresivita u dětí je často voláním o pozornost, potřeby kontaktu,“ doplňuje k této problematice paní Bachová.

Agrese u malých dětí není zlá

Zároveň upozorňuje na to, že agresi bychom neměli vnímat jako něco špatného, od čeho je nutné dítě odnaučit. Ono to ani nejde, protože čím víc se snažíme dítě v tu chvíli „vychovávat“, tím se agrese stupňuje.

Jednou jsem viděla dvě matky povídající si na hřišti. Přišel chlapec, matce ukazoval bábovičku. Ta ho ale odbila, protože si chtěla povídat s kamarádkou. Kluk ji najednou kopl do kolena a matka mu dala na zadek, že se to nedělá,“ pokračuje v zajímavém povídání Eliška Bachová.

Toto je typický příklad dětské agrese, kterou vlastně vyvoláme prvotně my dospělí, protože dítěti nevěnujeme dostatečnou pozornost. Kopnutí nebo výbuch vzteku je až následek, protože dítě se nám snaží říct, že potřebuje, abychom mu věnovali pozornost.

Vytváření vlastní osobnosti

Agrese vzniká v situaci, kdy dítěti něco brání dosáhnout svého cíle. Dítě se tak snaží získat pozornost a většinou se mu to povede. Když si lehne v obchodním centru na zem, ví dobře, že rodiče bez něho neodejdou. Stejně tak, když udělá něco ošklivého. Chce pozornost a nevadí mu, že reakce je negativní. Jakoby říkalo „jsem tady, všimni si mě“.

„Každopádně platí, že výchova mívá zásadní vliv na ovládání své vlastní agrese,“ říká Eliška Bachová.

Přirozená agrese u dětí ve formě fantazií a myšlenek, té se nijak nemusíte lekat. Pokud není až nápadně častá, občas prostě každé dítě napadne, jaké by to bylo, kdyby někomu uřízlo hlavu.

K této agresi se častěji uchylují chlapci, kteří milují pistole a rádi sledují své „válečné“ animované hrdiny. Často se pak setkáte s tím, že vám pětiletý chlapec řekne, „mami můžu tě zastřelit?“. Vůbec to však nemyslí špatně a je zbytečné se tím trápit. Pokud vám to samé řekne desetileté dítě, pak je potřeba to začít řešit.

Kdy se poradit s psychologem?

Jestliže dítěti nebo jeho okolí agresivita způsobuje problém, je častá a nápadná, pak je vhodné tuto situaci zkonzultovat se specialistou. Ten dokáže určit, zda je agresivita ještě v normě, nebo je třeba začít s dítětem pracovat, naučit ho sebeovládání. Mnohdy stačí „naučit“ rodiče pracovat s agresivitou u dětí, ale i vlastní, neboť jsou to právě oni, kteří v tomto ohledu často chybují.

Shrnutí: Agrese u malých dětí (nejčastěji předškolního věku) je do jisté míry běžná. Dítě si tak formuje svou osobnost, nedokáže ovládat vztek. Pokud si nevíte rady, jak s dítětem v takových situacích jednat nebo vám přijde, že se agrese stále stupňuje, je vhodné vše probrat s psychologem.

[Nahoru ↑]

Přidejte se k nám na Facebooku!

Hodnocení

Hodnocení: 2.5 hvězdiček / Hodnoceno: 2x


Přidat komentář (0)

Reklama

Přidat komentář

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

Komentáře

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Magazín evien.cz


Časopis je součástí webů portfolia společnosti MediaShow Group s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.

Chcete být v obraze? Sledujte nás!


Zprávy v RSS
evien.cz na Seznam.cz
evien.cz na Facebooku


Redakce evien.cz

Posílejte nám Vaše tipy, postřehy a fotografie. Rádi je zveřejníme!